Mapa - Ťi-ning (Jining)

Ťi-ning (Jining)
Ťi-ning (, pchin-jinem Jǐníng) je městská prefektura v Čínské lidové republice. Patří do provincie Šan-tung. Jedná se o průmyslové město stojící v oblasti těžby uhlí.

Celá prefektura má rozlohu 10 685 čtverečních kilometrů a přes osm milionů obyvatel.

Ťi-ning leží v jihozápadní části provincie Šan-tung. Leží na severním konci jezera Nan-jang a je nejsevernějším městem, kam lze dnes doplout po Velkém kanále (na jihu splavnost končí v prefektuře Chang-čou). Hraničí na jihozápadě s prefekturou Che-ce, na jihovýchodě s prefekturou Cao-čuang, na severovýchodě s prefekturou Tchaj-an, na severozápadě s provincií Che-nan a na jihu s provincií Ťiang-su.

 
Mapa - Ťi-ning (Jining)
Mapa
Google Earth - Mapa - Ťi-ning
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Ťi-ning
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Ťi-ning
OpenStreetMap
132_14.jpg
2550x3300
www.asla.org
Jining-map.png
1500x1624
upload.wikimedia.org
JINING1.GIF
1090x1230
map.vbgood.com
shandong49.gif
922x1415
d-maps.com
shandong50.gif
922x1415
d-maps.com
20120528013412!Jinin...
1000x1129
upload.wikimedia.org
jining.GIF
1100x786
map.vbgood.com
jining-sd.GIF
1063x731
map.vbgood.com
Qufu.jpg
663x945
www.chinamaps.info
jining_stadium_l1603...
605x900
www.e-architect.co.u...
Shizhong_District_Ji...
789x487
upload.wikimedia.org
Jining.jpg
601x399
www.weather-forecast...
Jining-1.jpg
601x399
www.weather-forecast...
dsc0025.jpg
550x414
media-cdn.tripadviso...
0d30731bb22d44399aec...
550x412
images4.c-ctrip.com
map.jpg
392x527
goldengloryco.com
4975370885_7a756d799...
500x362
farm5.staticflickr.c...
jining-dongda-tample...
550x321
media-cdn.tripadviso...
ChinaShandongJining....
500x352
upload.wikimedia.org
zhejiang-map.jpg
400x400
www.appletravel.cn
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky
Čína, plným názvem Čínská lidová republika , zkratkou ČLR (mezinárodně CN), je stát ležící ve východní Asii. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína, spolu s Indií, nejlidnatější zemí světa, rozloha 9,6 milionu km² ji činí čtvrtým největším státem. Čína se rozkládá napříč pěti časovými pásmy a sousedí se 14 zeměmi, což je po Rusku druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na 23 provincií, pět autonomních oblastí, čtyři přímo spravovaná města (Peking, Tchien-ťin, Šanghaj, Čchung-čching) a dvě zvláštní administrativní oblastí (Hongkong a Macao). Hlavním městem Číny je Peking, nejlidnatějším městem je Šanghaj.

Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
CNY Čínský jüan (Renminbi) Â¥ or å…ƒ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
UG Ujgurština (Uighur language)
ZA Čuangština (Zhuang language)
ZH Čínština (Chinese language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Bhútán 
  •  Indie 
  •  Kazachstán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Laos 
  •  Mongolsko 
  •  Myanmar 
  •  Nepál 
  •  Pákistán 
  •  Severní Korea 
  •  Tádžikistán 
  •  Vietnam 
  •  Rusko